Herečka Darja Hajská byla v rolích domovnic,družstevnic a rázných žen z lidu bez konkurence
Banner

Herečka Darja Hajská byla v rolích domovnic,družstevnic a rázných žen z lidu bez konkurence

Tisk

Darja Hajska 200Jednou z hereček, kterou známe z řady filmů dnes už pro pamětníky, byla i Darja Hajská.  Umělkyně, kterou si diváci zafixovali ponejvíce z rolí domovnic, "herdek bab" a  vůbec rázných žen z lidu, má v těchto dnech dvě výročí. Před 104 lety se narodila a před 34 lety zemřela.

Darja Hajská se narodila jako Darja Dea Voříšková 20. března  1911 v Mladé Boleslavi a ke kumštu ji zřejmě dovedl  její bratr Miloš Hajský (1902 - 1979) - herec, režisér, scenárista, astrolog a loutkář.  Po gymnáziu pracovala u Fortunafilmu, ale současně ještě vystudovala operní školu Jetty Kurzové – Peršlové. Poté začala její divadelní éra.  Jako  operetní herečka začínala  u několika kočovných divadelních společností,  aby později hrála v kamenných divadlech.


Během své umělecké dráhy prošla  několik divadly - od Pardubic přes Kladno, Prahu (Unitarie, Divadlo Větrník, Rozmarné divadlo v Alhambře), Náchod, Kladno až po Kolín, z něhož odešla v roce 1968 do penze.  Jako typ  uspěla ponejvíc v komediálních rolích, které ji čekaly i ve filmu.

Darja Hajska mlada


Jako mladá komická začínala v němém filmu, v němž sehrála přibližně desítku rolí. Nepřeberné množství rolí se však dočkala i v éře zvukového filmu, ale i tentokrát šlo o postavy vedlejší nebo epizodní , nicméně v jejím komediálním podání byly zapamatovatelné, ať už to byla děvečka Kačka v Pepině Rejholcové (1932), šenkýřka ve Vojnarce (1936), Kačenka Klásková v Lucerně (1938), služka v Tetičce (1941), panská Růženka v Přednostovi stanice (1941), paní starostová v Prstýnku (1945), nebo rázná Hůlková ve Vzbouření na vsi (1949).


V dalších letech představovala na filmovém plátně  venkovanky, uklízečky nebo domovnice, zkrátka prosté  a rázovité  ženy lidu. Dnešní divák si ji zřejmě vybaví z několika komedií Zdeňka Podskalského - ve filmu Kam čert nemůže (1959) ztvárnila družstevnici, v Bílé paní (1965) hrála vejminkářku Blažkovou, která tolik touží po vodovodu,  v hudebním filmu Ta naše písnička česká (1967) měla roli domovnice, zatímco ve Světácích (1969) měla roli maltařky Bártové.


Další domovnice si ostatně zahrála nejen v komediích Petra Schulhoffa Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974) a Zítra to roztočíme, drahoušku...!  (1976), ale třeba i ve filmovém zpracování kdysi tolik populární písničky Milana Chladila Chtěl bych mít kapelu.

 Darja Hajska 2
Dobře zapadla i do hereckého obsazení ať už v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou (1972), kde se proměnila v uklízečku Nagelvogelwunderbandíkovou, nebo  v dalším filmu Oldřicha Lipského - Marečku, podejte mi pero! (1976), kdy představovala postavu tety Máni Hujerové.  Svou poslední roli na plátně si zahrála ve filmu režiséra Júliuse Matuly Nevěsta k zulíbání (1980).
Hodně točila rovněž pro televizi, kde se objevila v řadě inscenací (Trapasy, Zabijačka, Nezralé maliny, Dopis psaný španělsky) i seriálů (Fantom operety, Hříští lidé města pražského, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města).

Darja Hajska 3


Herečka Darja Hajská, provdaná Slámová, která psala také říkanky a poezii pro děti (už roce 1946 vydala sbírku básní Ples na paloučku), zemřela 18. března 1981 v Praze dva dny před svými sedmdesátými narozeninami.


Foto: archiv autora


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Hana Baroňová: Jsem chalupář, mám velkou zahradu, kde pěstuju kde co

Hana Baroňová 1

S herectvím začínala v ochotnickém souboru. Po gymnáziu pak vystudovala Vyšší odbornou školu hereckou a poté nastoupila do angažmá v Slezském divadle v Opavě, hrála také ve Východočeském divadle v Pardubicíc...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Dvě nové knihy z Karolina - minulost stále promlouvá k dnešku

KarolinumNakladatelství Karolinum vydalo dva odborné svazky sepsané zasloužilými českými historiky. Prvním je MIROSLAV HROCH, jenž se zanedlouho oslaví devadesáté narozeniny, druhým FRANTIŠEK ŠMAHEL, jenž by se této magické hranice měl dotknout o dva roky pozdě...

Z archivu...


Divadlo

Příliš drahý jed. Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka

Prilis drahy jed 200Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka H...

Film

Režisér a scenárista Jiří Mádl právě dotočil svůj dosud největší film Vlny

vlny2 (2)Napínavé dobové drama z konce šedesátých let natáčel Jiří Mádl podle vlastního scénáře, teď snímek míří do postprodukce. Příběh dvou bratrů, jejichž filmový osud se protne se skutečnými událostmi kolem skupiny korespondentů mezinárodní redakce Českos...